Trestní odpovědnost firem

18.04.2012
Trestní odpovědnost firem

Ve čtvrtek 12. dubna Italsko-česká obchodní a průmyslová komora uspořádala kulatý stůl ohledně nového zákona o trestní zodpovědnosti právnických osob. K organizace této události zásadně přispěla Advokátní kancelář Dáňa, Pergl & Partneři, která je členem Komory, tím, že poskytnula hlavního řečníka kulatého stolu. I když vstoupil v platnost 1.1.2012, zákon stále zůstává málo známým jak v podnikatelské tak státní sféře.

Camic Net si promluvil o hlavních bodech nového zákona s advokátem Judr. Janem Vidrnou, který se mimo jiné na přípravě tohoto zákona podílel.


Z jakých důvodů Česká republika přijala zákon o trestní odpovědnosti právnických firem a řízení proti nim ?

Zákon byl u nás přijat pod silným mezinárodním tlakem kvůli celé řadě mezinárodních smluv, ke kterým se v minulosti naše země připojila. Jedná se o důležité mezinárodní smlouvy, jako je Úmluva o boji proti nadnárodnímu organizovanému zločinu či Úmluva OSN o boji proti korupci, kterou sice Česká republika podepsala, ale dosud neratifikovala,protože ji nemohla plnit právě v části věnované sankcionování právnických osob. Je nutné vzít v úvahu také to, že Česká republika byla poslední zemí Evropské Unie, která podobný zákon neměla. S přijetím nebylo tudíž možné dále otálet, protože zde už nastávala hrozba sankcí ze strany Evropské Unie. Dále lze také říct, že určitou snahou zákona je určitě celková kultivace českého podnikatelského prostředí.

Co si máme představit pod pojmem „trestní odpovědnost právnických osob”?

Účinnost zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim znamená, že v České republice už mohou být od 1. ledna 2012 pro cca 8O trestných činů přímo stíhány a odsuzovány i právnické osoby. Mohou jím být uloženy například tresty zrušení, propadnutí majetku, zákazu činnosti, anebo vysoké peněžité tresty. Stíhání právnických osob je založeno na principu tzv. "přičítání". Právnická osoba je stíhána jako odvozený pachatel na základě toho, že se za daných podmínek nějakého trestného činu dopustil například její jednatel, jakýkoliv vedoucí pracovník, jakýkoliv kontrolní pracovník, anebo dokonce i zaměstnanec. Zatímco dříve byly takové případné trestné činy "soukromou věcí" těchto fyzických osob, teď už může nést následky celá právnická osoba. Takže pokud bude postižena například obchodní společnost mohou přijít zaměstnanci o svoji práci a tato společnost jako taková může skončit úplně. To je důvod důležitosti prevence uvnitř samotných firem.

Jak tento zákon hodnotíte?

Zákon je stále ještě všeobecně málo známý. Mám tudíž velkou obavu, že mnoho obchodních společností a firem si neuvědomuje, že tak vzniklo jakési nové právní prostředí, které je pro ně potenciálně nebezpečné. Doporučuji proto určitě věnovat větší pozornost školení a osvětě manažerů a zaměstnanců, aby tak všichni lépe poznali obsah tohoto nového zákona. Současně ale zřejmě chybí i dostatečné proškolení všech příslušných státních zástupců a soudců, kteří se také ještě musí sžít s trestní procedurou podle tohoto nového zákona. Zákon o trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim je totiž v rámci českého trestního práva opravdu naprosto novou a do jisté míry také cizí záležitostí.

Je postavení zahraničních firem v nějakém ohledu specifické? Během kulatého stolu jste se zmínil o možnosti, že by obchodní společnost mohla být stíhána jak v zemi, kde má ústředí, tak v zemi, kde má pobočku a kde je také stíhána pro porušení zákona.

Teoreticky je to opravdu možné. Zmínil jsem se především o britském Bribery Act, který patří mezi nejpřísnější protikorupční normy na světě. V tomto případě by mohla být obchodní společnost sídlící ve Spojeném království a mající pobočku v ČR stíhána podle českého a britského trestního práva. Probíhaly by tak vlastně souběžně dva trestní procesy, a česká justice by na tuto situaci reagovala až v případě konečného odsouzení dané firmy v zahraničí. Český soud, případně už předtím státní zástupce, by tak mohl dojít k závěru, že rozhodnutí cizozemského soudu lze považovat za postačující, takže se stává nadbytečným uložit firmě trest ještě podle české právní úpravy a byly by tak splněny podmínky pro zastavení trestního stíhání..

Jaké by mohly být hlavní prostředky prevence rizika, že se firmy ocitnou v trestním zřízení kvůli nedbalému chování svých zaměstnanců?

Mnoho záleží na velikosti, typu a organizační struktuře jednotlivých firem. Současně ale záleží i na oboru činnosti, teritoriu kde firma působí a mnoha dalších okolnostech. Základem prevence je však informovanost a tvorba firemní kultury. Firmy musí začít poznávat tento nový zákon. Je povinností každého manažera být informován o obsahu zákona, a tudíž kontrolovat, aby chování zaměstnanců nevystavovalo firmu riziku porušení zákona. Manažeři také musí správně odhadnout potenciální rizika firemních strategií a politik, a odmítnout ty, které by byly potenciálně v rozporu se zákonem. Jeden z cílů zákona je také zásadně ztížit možnost fungování takových firem, které by podporovaly kriminální aktivity, a cílem zákona tudíž je dosáhnout celkového zlepšení fungování našeho podnikatelského prostředí.

Mohl by jste naším čtenářům přiblížit institut tzv. „účinné lítosti”, který je obsažen v zákoně?

O účinné lítosti lze mluvit například v případě, že se firma dozví či má podezření na nekalé chování svých zaměstnanců či osob ve vedoucích pozicích a takové chování včas státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu oznámí a zamezí tak v pokračování trestné činnosti i vzniku dalších škodlivých následků.. Policie a orgány činné v trestním řízení by pak měly k této okolnosti vždy přihlédnout při trestním stíhání. Smyslem tohoto institutu je, aby firma jaksi dobrovolně odčinila svůj protiprávní čin výměnou za snížení trestu či přímo zánik své trestnosti.

Zpět...

Galerie

Download