Deset let Italsko-české obchodní a průmyslové komory

23.05.2012
Deset let Italsko-české obchodní a průmyslové komory

Po deseti letech předsednictví Italsko-české obchodní a průmyslové komory se Antonio Pasquale rozhodl znovu nekandidovat do Představenstva Komory. Valná hromada členů Komory se však na svém zasedání ze 17. května rozhodla ho jmenovat Čestným předsedou „za úsilí vynaložené během deseti let předsednictví Komory a za úspěchy dosažené v podnikatelské činnosti”.

CamicNet se s odcházejícím předsedou a novým Čestným předsedou setkala, aby mu položila několik otázek ohledně Komory, ohledně italských podniků v ČR a o budoucích perspektivách českého i italského hospodářství.

Pane Předesedo, vy jste stál u zrodu Komory a řídil jste ji v prvních deseti letech jejího života. Jak hodnotíte tyto roky Vašeho působení v Komoře?
V současnosti Komora dosahuje velice pozitivních výsledků. Příjmy z odvětví Obchodu služeb na podporu podniků v prvních měsících roku již přesáhly příjmy z tohoto typu aktivit dosažených během celého minulého roku. Myslím, že tento trend má dva kořeny. Na jedné straně jsme začali sbírat plody z minulých let, kdy byla odvedena velice kvalitní a precizní práce ve prospěch italských a českých podniků, a ty nám ukazují jejich ocenění kvality naší činnosti. V těchto letech jsme dokázali správně zaset, a věřím, že jsme nastartovali tendenci, která nám bude moci přinést ještě mnoho úspěchů. Další zásadní důvod je nezávislý na Komoře, jelikož mnoho podniků změnilo pravděpodobně kvůli důsledkům krize svoji strategii, a začali vyhledávat s čím dál větším úsilím odbyt na zahraničních trzích.

Prošla Komora v těchto deseti letech nějakými zásadními transformacemi?
Komora je flexibilní a vždy se operativně přizpůsobila potřebám italských podniků. Celkový koncept Komory však i nadále zůstává stejný díky pravidlům daných pro  Italské hospodářské komory v zahraničí a italským Ministerstvem výrobních aktivit, u kterého jsme akreditovaní. Komora se i tak nadále zabývá dvěma klíčovými aktivitami. Na jedné straně má za úkol poskytovat asistenci členům a na druhé straně pomáhá v rozvoji obchodu mezi Itálií a Českou republikou.

Jaký byl podle Vás nejsvětlejší okamžik Komory v těchto deseti letech?
Nedá se říci, že by nějaký okamžik příliš vyčníval nad ostatními. Začali jsme proces budování Komory, který spočívá v trpělivé a dlouhodobé práci. Je to jako stavět cihla po cihle čím dál krásnější dům.

Jak hodnotíte roli italských firem v České republice?
Vedle podniků zabývajících se především službami a realitním sektorem tu máme i celou řadu průmyslových firem. A zde nacházíme dva rozdílné typy podniků. Na jedné straně jsou rodinné podniky, kde je podnikatel a jeho rodina hlavou i duší firmy. Potom zde máme podniky, které jsou opravdu nadnárodní a mají silné vnitřní organizační struktury, které jsou schopné všechny operace při vstupu a expanzi na zahraničních trzích.

Funkcí Komory je především poskytnou služby malým a středním podnikům a pomoci jim vstoupit na český trh. Pro ně je tak Komora ideální prostředkem k získání nových obchodních partnerů a tudíž dostat se k novým exportním příležitostem. Nadnárodní společnosti se totiž mohou spolehnout i na prostředky ekonomické diplomacie, které může poskytnou italské diplomatické zastoupení v zemi. V jejich případě je tak role Komory samozřejmě menší. Mezi tyto firmy patří i několik důležitých italských podniků v ČR mající velký místní a regionální význam, jelikož vytvořily tisíce pracovních míst. Stačí pomyslet na podniky jako jsou Gruppo Marzotto či Iveco, které provedly akvizice místních firem, či na skupiny jako ITT, Gruppo Radici a Brembo, které otevřely zbrusu nové výrobní aktivity. A omlouvám se pokud jsem na někoho zapoměl. 

Jak hodnotíte vyhlídky českého a italského hospodářství v této době velké hospodářské nejistoty?
České hospodářství má ve srovnání se zbytkem Evropy docela dobré vyhlídky díky silnému napojení na německé hospodářství. Navíc může spoléhat na velice dobré ekonomické základy. Veřejný dluh se pohybuje kolem 60% HDP, deficit by měl být v dohledné době stlačen pod Maastrichtská kritéria, a bilance zahraničního obchodu zůstává v aktivu. Navíc míra nezaměstnanosti není příliš vysoká a pohybuje se kolem 8,5% na celostátní úrovni, zatímco v Praze nedosahuje ani 3%. Jediný problém vidím v tom, že se zvyšují ceny surovin a spotřebních statků, zatímco platy prakticky nerostou. To by mohlo nastartovat negativní cyklus, jelikož se snižuje kupní síla obyvatelstva, což může mít negativní dopad na výrobní aktivity a investice podniků.

Co se týče Itálie, ta by potřebovala silné osobnosti schopné vzít zásadní rozhodnutí. Do teď nebylo uděláno téměř nic na podporu italského hospodářství, a vláda se soustředila jen na zvedání daní, což nepomáhá nastartování ekonomického růstu. Bylo by také nutné vzít silná rozhodnutí na evropské úrovni vzhledem k tomu, nakolik jsou dnes propojená hospodářství jednotlivých evropských zemí. V Itálii je nutné začít od nuly a rovnoměrně rozložit tíhu nákladů, i skrze zavedení dosti vysoké majetkové daně.

Tento rozhovor bude vydán po zvolení nového Představenstva. Chtěl by jste jeho novým členům něco poradit či vzkázat?
Myslím, že do příštího Představenstva patří osoby, mající na srdci zájmy Komory. Komoře je totiž nutné obětovat čas, energie ale také peníze, vzhledem k tomu že funkce je neplacená a není poskytována ani úhrada výloh spojených s funkcí. Potřebujeme tudíž osoby, které jsou ochotné se věnovat naší Komoře s velkou pozorností a obětavostí.

 - Jakub Hornaček

jakub.hornacek@camic.cz

Zpět...

Galerie