Advokát Massimiliano Pastore, vedoucí italského oddělení v advokátní kanceláři Smed Jorgensen, člen Italsko-české komory, vydal Stručného průvodce českým zákonem. Text, který je napsán v italštině, představuje praktickou pomůcku pro Italy, již se rozhodli se usadit a pracovat v České republice. Příručka se zabývá širokou škálou témat, od povolení k pobytu po nájemní a pracovní smlouvy či koupi bytu a fungování české justice. Průvodce je k dispozici zdarma na webových stránkách autora či ve vyhrazené části portálu Italsko-české komory. Autorovi jsme položili několik otázek.
Česká republika a Itálie jsou členy Evropské Unie. Co se oblastí obsažených v příručce týče, směřuje legislativa obou zemí spíše ke konvergenci či stále přetrvávají zásadní rozdíly?
„Řekl bych, že legislativa směřuje ke konvergenci. Jistou výjimku ale tvoří Katastr nemovitostí a funkce notáře. V poslední zmíněném případě se Itálie řídí francouzským modelem a ČR tím rakousko-německým. V mnoha dalších oblastí ale dochází ke konvergenci díky přijímání evropského práva a mezinárodních úmluv. Český zákonodárce měl odvahu udělat zásadní změnu, a při té příležitosti mohl a musel přijmout všechny regulační novinky na mezinárodním poli, jež se vyskytly do roku 2013.
Nikdy neopomenu se zmínit mým klientům o tom, že český nový občanský zákoník se inspiroval v několika oblastech italským právem. Jedná se například o závdavek, která před tím nebyl právně ošetřen a soudci Nejvyššího soudu ho odmítali uznat. Každopádně, často netvoří rozdíl, či podobnost, jen právní úprava ale také mentalita advokátů a soudců, kteří jsou povolaní zákon interpretovat a aplikovat.“
Specifickým polem smluvních vztahů je pracovní právo. Jak ho hodnotíte?
„Vyjádřit obecné hodnocení je těžké. Lze jen zmínit některé výrazné odlišnosti: v české úpravě je někdy lehčí, ale také někdy těžší, rozvázat pracovní vztah a neexistuje automatické odstupné jako v Itálii (TFR). Český zákon se tolik nezajímá, zda zaměstnavatel je velká či malá a střední firma, což malým a středním firmám v konečném důsledku spíše škodí. Na druhé straně, přístup k zaměstnanci je stále ten samý, což čeští zaměstnanci oceňují.“
Jaké jsou oblasti, kterým věnovat mimořádnou pozornost při přesunu do ČR? A v jakých případech je lepší si rovnou najmout advokáta?
„Vzhledem k tendenci našich italských spoluobčanů jít za advokátem, až když problém již vznikl, bych řekl, že je vhodné si najmout advokáta ve všech oblastech. Prevence je lepší než léčba. Navíc čeští advokáti často působí také jako poradci, zatímco v Itálii se na advokáta pohlíží, jako na profesionála, kterého povolat v momentě, kdy hrozí nějaká žaloba či soudní rozepře. Asistence advokáta je nezbytná při koupi bytu, kdy jsou italští občané zvyklí na funkci notáře jakožto garanta transakce, což v ČR není. Ve srovnání s dvanácti lety nazpět, když jsem se usadil v Praze, ale vidím, že právní povědomí cizinců vzrostlo a vzrostla také profesionalita realitních makléřů. A, myslím si, také klesl počet podvodů. Najmout si advokáta je také vhodné při rozepři s firmami, a obecně při sporech o práva spotřebitelů. Právě tato práva, obzvlášť pokud jsou původem z evropského práva, jsou často ignorována či se na ně zapomíná. Ovšem věnuji se obchodnímu a podnikovému právu, takže bych mohl mít trochu zkreslené představy. Moje rada nakonec ale zní: nechte si přeložit a pozorně čtěte co podepisujete.“
Jak se vlastně zrodila myšlenka sepsat tohoto průvodce?
„Po deseti letech působení v profesi jsem považoval za užitečné sesbírat rady a poznatky, které jsem shromáždil a prodiskutoval s mými klienty a kolegy. Svoboda pohybu v Evropské Unii předpokládá znalost zákonů země, kde zrovna žijete, což je v ČR pro lidi, již nemluví česky, těžké. A hlavně jsem chtěl vyvrátit názor, který je rozšířený i mezi některými Italy, že české právo je nespravedlivé či absurdní. Když se mě někteří Italové ptají, zda mají i v ČR nějaké právo zakotvené v italské legislativě, tak moje odpověď často zní: „Ano, i zde toto právo máte, jako ostatně ve zbytku Evropy.“
A máte v plánu příručku postupně aktualizovat?
„Pokud mi to čas dovolí, tak bych velice rád příručku aktualizoval a rozšířil ji o otázky a odpovědi nad konkrétními případy. Možná je to tím, že vyučuji na amerických univerzitách, ale stále častěji si myslím, že právo není pouze systémem jednoduchých, abstraktních a známých pravidel, ale spíše představuje obrovský a částečně nepoznaný kontinent, jehož hranice, podobně jako to děli dávní geografové, se snaží advokáti a soudci teprve určit.“
Průvodce vznikl pod záštitou Italského velvyslanectví v Praze.
Zdroj: Camic
Zdroj fotografie: Avv. Massimiliano Pastore
