Povinnost zakládat do obchodního rejstříku některé listiny, včetně účetních závěrek, nebyla firmami nikdy moc dodržovaná. Od 1. ledna 2014 ale mají Rejstříkové soudy po ruce účinnější nástroje na vymáhání této povinnosti.Proč je nutné dokumenty do sbírky listin zakládat?
Obchodní rejstřík, jako veřejný registr, by měl podávat důvěryhodné informace o podnikatelském prostředí v České republice, o bonitě a solventnosti zapsaných podnikatelů jakožto potenciálních smluvních partnerů, a poskytovat tak ochranu třetím osobám. Tento úkol však může plnit pouze za situace, kdy podnikatelé dostojí své zákonné povinnosti a založí do sbírky listin požadované dokumenty, zejména pak doklady o výsledku hospodaření, a tudíž i účetní závěrky.
Jaké jsou sankce?
Splnit povinnost založit požadované doklady do sbírky listin mají všechny společnosti. Pokud v takové situaci selže statutární orgán společnosti (tedy např. jednatelé či představenstvo, dle druhu společnosti), jedná se z jeho strany o porušení péče řádného hospodáře se všemi zákonnými důsledky. Společnost této povinnosti automaticky nezbaví ani nečinnost statutárního orgánu. V případě, že společnost požadované dokumenty do sbírky listin neuloží, rejstříkový soud může ke splnění vyzvat a následovně učinit i další kroky k nápravě. Zákon tak do jisté míry přenáší povinnost i na stranu rejstříkových soudů, jejichž úkolem je dohlížet na správnost údajů zapsaných v obchodním rejstříku a úplnost sbírky listin.
V minulém období došlo k značnému posílení nástrojů, které má rejstříkový soud k dispozici za účelem zajištění řádného zakládání dokumentů do sbírky listin. Jestliže do 31.prosince 2013 zapsaná osoba neuposlechla výzvy soudu a nepředložila požadované listiny, mohl jí soud uložit pořádkovou pokutu do výše 20 tisíc Kč. Tato částka se zákonodárci zjevně nezdála dostatečně vysoká a řádně motivující podnikatele ke splnění povinnosti. S účinností nového zákona o veřejných rejstřících, tedy od 1. ledna 2014, byla pokuta navýšena až do částky 100 tisíc Kč. Ještě silnějším nástrojem je pak možnost rejstříkového soudu i bez návrhu zahájit řízení o zrušení společnosti s likvidací, pokud neplní povinnost opakovaně nebo pokud nesplnění povinnosti může mít vliv na práva a oprávněné zájmy třetích osob.
V neposlední řadě je nezbytné zmínit i možnou sankci ze strany finančního úřadu podle zákona o účetnictví, a to uložení pokuty až do výše 3 % konsolidovaných aktiv společnosti v případě nezaložení účetních závěrek a výročních zpráv do sbírky listin, jak je zákonem vyžadováno. Právě tato sankce s ohledem na svou výši může mít pro společnost velmi citelné následky.
Plnění povinnosti v praxi a efektivita jeho vymáhání
Z dostupných údajů zveřejněných společností CRIF – Czech Credit Bureau ohledně stavu za předchozí právní úpravy (tedy do 31 prosince 2013) vyčteme, že řádově 50 % společností neplnilo povinnosti související s předkládáním dokumentů do sbírky listin a celková naplněnost sbírky tak nepřekročila ani 30 %. Nejhorší je situace dlouhodobě v Praze a Středočeském kraji. Městský soud v Praze se ještě do konce roku 2012 mohl pyšnit tím, že celých 57 % u něj zapsaných společností nezveřejnilo ani jednu svou účetní závěrku. Naopak nejlépe si vedl rejstříkový soud v Hradci Králové, kde včas zveřejnila povinné údaje celá třetina zapsaných společností.
Soudy s ohledem na dostupnou kapacitu nejsou schopny systematicky, pravidelně a důsledně kontrolovat naplněnost obsahu sbírky listin z vlastní iniciativy, ke kontrolám tak dochází často pouze z podnětu třetích osob, kterými je soud na neodpovídající stav sbírky listin u konkrétního podnikatelského subjektu upozorněn. V poslední době se však tento trend pomalu obrací a soudy začínají samy, většinou v souvislosti s probíhajícím rejstříkovým řízením, podnikatele na chybějící dokumenty upozorňovat pod hrozbou uložení již zmíněné pokuty.
Jedním ze současných příkladů uložení sankce soudem může být případ z Ústí nad Labem, kde soud uložil podnikateli pokutu ve výši 40 tisíc Kč za nepředložení chybějících účetních závěrek do sbírky listin, a to ani po výzvě soudu. Po podaném odvolání Vrchní soud v Praze tento závěr potvrdil.
I s ohledem na výše uvedené doporučujeme řádně plnit povinnosti k zakládání požadovaných dokumentů do sbírky listin a vyhnout se tak případným sankcím, které jsou podle nové právní úpravy, účinné od 1.ledna 2014, ještě citelnější.
Michaela Micková, avvocato, Studio legale Havel, Holásek & Partners s.r.o.
Michaela Riedlová, advokátka, Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář
Zdroj fotografie: Pixabay
