Rozhovor s Davidem Marečkem, generálním ředitelem České filharmonie, která se v roce 2026 znovu vrátí do programu milánské La Scaly.
Následující rozhovor byl připraven v roce 2025 pro Ročenku CAMIC a odráží tehdejší ekonomický a institucionální kontext.
Česká filharmonie letos slaví 130. sezonu a nepochybně patří mezi nejznámější organizace v České republice v zahraničí. Jak si orchestr připomněl toto kulaté výročí?
Sto třicet sezon je obrovský závazek i důvod k hrdosti. Česká filharmonie vznikla v roce 1896 a dodnes stojí na stejných principech – na profesionalitě, lásce k hudbě a snaze ji předávat dál, mimo jiné i prostřednictvím našich edukačních programů. Výročí přichází ve chvíli, kdy má orchestr podle mého názoru největší sílu za mnoho let. Díky Semjonu Byčkovovi, i jeho předchůdci Jiřímu Bělohlávkovi, a samozřejmě díky nepřetržité práci všech hráčů je dnes Česká filharmonie na světové úrovni. Už dávno nejsme jen český orchestr s velkou tradicí – jsme těleso, které aktivně reprezentuje českou hudbu i Českou republiku po celém světě.
Hned na začátku sezony jsme vyrazili na turné po Japonsku, Jižní Koreji a Tchaj-wanu. Publikum tam Českou filharmonii už desítky let doslova zbožňuje a ani letos to nebylo jiné – hostující hudebníci jsou tam vnímáni téměř jako filmové hvězdy. Jubileum si samozřejmě připomeneme i doma – koncertem v Rudolfinu, kde spojíme živou hudbu s archivními záznamy zachycujícími Českou filharmonii. Zvukem a obrazem tak propojíme minulost se současností. Zahrajeme Dvořáka a Smetanu, ti v oslavách nemohou chybět. A výročí oslavíme i vydáním kompletní nahrávky symfonií Gustava Mahlera.
V únoru Česká filharmonie vystoupí v milánském operním domě La Scala. Co pro vás tento koncert znamená?
Vystoupit v La Scale je pro každý orchestr svátek. Nejde totiž o klasickou koncertní síň, a proto je počet orchestrů, které může během jedné sezony pozvat, omezený. V sezoně 2025/2026 to budou – včetně České filharmonie – pouze čtyři orchestry. Je to pro nás velká čest a zároveň potvrzení, že se Česká filharmonie řadí mezi nejlepší tělesa světa.
Náš orchestr v La Scale dosud vystoupil pouze třikrát. V roce 1962 zde proběhly dva koncerty pod taktovkou Karla Ančerla a vrátili jsme se sem znovu v roce 2022 se Semjonem Byčkovem. Mahlerova Šestá symfonie, kterou jsme tehdy hráli, měla ohromný úspěch. Letos přivezeme Mendelssohna, Ravela a Stravinského.
Praha v posledních letech plánuje výstavbu nového koncertního sálu. Jak se Česká filharmonie k tomuto projektu staví?
Praha si nový koncertní sál jednoznačně zaslouží. Moderní sál s prvotřídní akustikou nám v hlavním městě chybí už dlouho, a to přesto, že máme nádherné historické prostory, jako je Rudolfinum. To má svůj neopakovatelný genius loci, ale pro velkou symfonickou hudbu už kapacitně ani akusticky nestačí. Dirigent musí orchestr často spíše krotit, aby se hudba do sálu vešla, zatímco v moderních sálech, jako jsou Elbphilharmonie v Hamburku nebo Philharmonie de Paris, může orchestr naplno rozeznít celý svůj potenciál.
Česká filharmonie proto projekt nového sálu vítá. Nejde jen o prostor pro nás, ale o investici do kulturní infrastruktury celé země. Praha by se tím mohla zařadit po bok velkých evropských metropolí, které mají moderní sály světové úrovně. A věřím, že takový sál by nepřitáhl jen Pražany, ale i posluchače z celé Evropy – stejně jako dnes lidé jezdí do Hamburku nebo do Helsinek, aby slyšeli špičkové orchestry v akusticky dokonalém prostředí.
Zároveň si uvědomujeme, že je třeba projekt promyslet i z hlediska provozu a ekonomiky, aby byl dlouhodobě udržitelný a skutečně sloužil celé hudební komunitě. Ale pokud se podaří spojit kvalitní architekturu, špičkovou akustiku a promyšlené fungování, může nový sál znamenat obrovský impuls nejen pro Českou filharmonii, ale pro celou českou hudební scénu i zájem veřejnosti o klasickou hudbu.
Nadace pro rozvoj České filharmonie je od ledna i členem Italsko-české komory. Proč jste se rozhodli pro členství a co od něj očekáváte?
Členství v Italsko-české obchodní komoře vnímáme jako přirozené pokračování naší dlouhodobé snahy rozvíjet mezinárodní spolupráci. Hudba dokáže otevírat dveře, které by jinak zůstaly zavřené – a právě kulturní projekty mohou být skvělými ambasadory při posilování vztahů v oblasti vzdělávání, turismu i podnikání. Věříme, že díky tomuto propojení vzniknou nové příležitosti pro českou kulturu i pro Českou filharmonii jako reprezentanta České republiky v Evropě.
Italská komunita má v České republice silné zastoupení a její vliv sahá hluboko do historie. Italové přinesli do našich zemí renesanci a jejich stopu dodnes připomínají zámky v Českém Krumlově, Telči a Litomyšli – památky zapsané na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V období baroka a klasicismu působila v Čechách řada italských architektů, malířů a hudebníků, kteří výrazně ovlivnili podobu našeho umění i hudební tradice. Na tyto historické vazby bychom rádi navázali a vztahy s italskou komunitou dále prohlubovali.
