Advokátka Jana Fráňová letos slaví 30 let právní aktivity. Spolu se svojí kanceláří se zaměřuje na obchodní právo, na rodinné právo či na ochranu osobních údajů. V její praxi má pak Itálie mimořádné místo.
Letos s Vaší kanceláří slavíte 30 let advokátní praxe. Co považujete za hlavní milníky své kariéry a jaké jsou vaše výhledy do budoucnosti?
Myslím, že v profesi advokáta se nedá příliš hovořit o milnících. Nebylo by ani fér vůči klientům porovnávat míru úspěchu nebo významu jednotlivých kauz, a často to objektivně ani nelze. Podařilo se mi ukončit úspěšně náročné a důležité soudní spory, například na poli mediálního práva a ochrany osobnosti, na poli obchodního, rodinného práva, kterým se po celou dobu mé praxe věnuji, a v právním poradenstvím jsem se podílela na významných obchodních transakcích. Podstatná je pro mě vždy spokojenost klienta a vzájemná důvěra, pozitivní vztah s klientem na společné cestě k cíli. Možná by se dalo říci, že hlavním milníkem pro mě byla právě volba advokacie, ale k tomu došlo záhy po ukončení studia na právnické fakultě. Nikdy jsem té volby nelitovala, naopak, moje práce mne stále naplňuje, stále se na ní těším. A udržení tohoto modu operandi je asi i můj výhled do budoucna.
Studovala jste také v Itálii. Jaký význam má Itálie ve Vaší právní profesi?
Itálie má velký význam nejen v mé právní profesi, ale v mém životě vůbec. Je to můj druhý domov, i když nemám na Itálii žádné přímé rodinné vazby. V Itálii jsem absolvovala několik krátkodobých studijních stáží, ale s právnickým světem v Itálii jsem měla první kontakty již za studií, kdy jsem po „revolučním“ roce 1989 navazovala pro naší právnickou fakultu (Univerzita Karlova) vazby s univerzitami v Itálii a organizovala například výměnné studentské pobyty s právnickou fakultou Univerzity v Perugii. Mou diplomovou práci v roce 1992 jsem psala na téma právní úpravy obchodních společností v Itálii, kdy mi tehdy, kdy nebyl k dispozici internet, cenné zdroje i konzultace poskytovali profesoři právnických fakult z Univerzity La Sapienza v Římě a z Univerzity v Perugii. Od samého začátku jsem se snažila navázat odborné kontakty s Itálií a v rámci své profesní dráhy jsem vždy aktivně vyhledávala praxi a pracovní příležitosti spojené s Itálií. Naštěstí se mi dlouhodobě daří udržovat v rámci mé profese právní agendu s italským prvkem.
Právní systémy evropských zemí se stále více harmonizují. Přetrvávají přes to nějaké významné rozdíly v právní kultuře mezi Českou republikou a Itálií?
Kořeny a také vývoj právních kultur obou zemí byly z mnoha důvodů zásadně odlišné, ale dnes nějaké zásadní rozdíly v právní kultuře mezi oběma státy nevidím. Samozřejmě stále existují velké rozdíly v právní regulaci dílčích institutů i v jejich aplikaci, rozdíly jsou i v praxi soudů. Někdy vnímám i rozdíl v tempu harmonizace s evropskými normami, kdy se mi zdá, že je Česká republika někdy i rychlejší. Ale žádných významných rozdílů v obou kulturách si vědoma nejsem.
Vaše advokátní kancelář je členem Spolku pro ochranu osobních údajů. V jakém stavu se ochrana po přijetí velmi diskutovaného GDPR nachází? A mají české firmy obtíže s plněním všech zákonných požadavků?
Spolek pro ochranu osobních údajů funguje zejména jako platforma pro sdílení zkušeností z oblasti ochrany osobních údajů v různých podnikatelských segmentech a pro sdílení odborných názorů. GDPR byla přelomová, složitá a přísná právní norma, její aplikace na počátku přinášela v praxi řadu otazníků, sporných otázek a často i nevole. Dle mých zkušeností se odborná veřejnost s touto právní normou ztotožnila, ochrana osobních údajů je dnes významnou součástí firemní compliance, odpovědné podnikatelské subjekty se této normě přizpůsobily. V rámci běžného života se s neoprávněnou anebo nesprávnou manipulací s osobními údaji stále setkáváme. A bohužel kvůli dynamice technologického vývoje nelze často takové zásahy vůbec prošetřit, natož sankčně postihovat.
Působíte také jako rozhodce u Rozhodčího soudu Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR. Jak se podle vás daří prosazovat tyto způsoby mimosoudních řešení sporů?
Rozhodčí řízení není úplně klasickým institutem mimosoudního řešení sporu. I zde se podává žaloba, výsledkem řízení je rozhodčí nález, který je exekučním titulem. Rozhodčí řízení přináší účastníkům sporu ve srovnání s běžným soudním řízením možnost efektivního a rychlého řešení sporné situace, důsledkem čehož je pak zejména rychlejší právní jistota a úspora nákladů na vedení sporu. V České republice i ve světě má rozhodčí řízení zaslouženě dlouhou tradici, a především v obchodněprávní agendě s mezinárodním prvkem jde o oblíbený nástroj pro řešení sporů.
