ESG reporty byly donedávna záležitostí především velkých firem či bank, kterým ukládá sledovat některé tyto parametry zákon. Čím dál častěji se však s touto problematikou začínají setkávat i malé a střední firmy. Na téma jsme hovořili s Ondřejem Veselovským, ESG Lead CZ & SK v CRIF – Czech Credit Bureau, která vyvinula řadu nástrojů, jenž slouží pro sledování ESG parametrů.
O ESG se dosud mluvilo hlavně v souvislosti s velkými a nadnárodními firmami. Proč by se touto záležitostí měly začít zabývat i malé a střední firmy?
V současnosti existuje velká disproporce mezi povinnostmi velkých či obrovských firem a bank, jež musí sledovat ESG ukazatele ze zákona, a zbytkem privátního sektoru, který tuto povinnost nemá. Malé a střední firmy jsou však často zapojené do výrobních řetězců, na jejichž konci jsou velké firmy, které již dnes musí vykazovat jisté ESG parametry. Velké firmy jsou udržitelné i podle toho, jak se chovají jejich dodavatelé z řad malých a středních firem. V některých případech však velké firmy dosáhnou jen malého snížení dopadu na životní prostředí, pokud se zaměří výlučně na své aktivity. Proto musí do tohoto procesu zapojit i své dodavatele. Ti ale často nemusí dělat ESG reporting v celém rozsahu, jak ho definuje zákon o účetnictví. V těchto případech se pozornost primárně zaměřuje na vypouštění skleníkových plynů, například ze spalování fosilních paliv. Další navazující cíle pak často jsou produkce odpadů či spotřeba vody. Malé a střední firmy tak bude tematika ESG oslovovat čím dál více, protože bude vznikat větší tlak právě ze strany těch větších společností. Je nutné překlenout propast mezi velkými společnostmi, které již musí dělat ESG hodnocení, a těmi menšími, které tuto povinnost nemají.
Pro usnadnění ESG hodnocení vznikl společný projekt CRIF – Czech Credit Bureau, České bankovní asociace a největších bank. V čem tento projekt spočívá?
Skrze Českou bankovní asociaci jsme vytvořili pracovní skupinu s největšími bankami, která má název Komise pro udržitelné financování. Bankám jsme nabídli náš nástroj, ve kterém firma sděluje informace o své udržitelnosti, a cílem bylo vytvořit jednotný dotazník. Informace z něj pak mohou banky navzájem sdílet, čímž mají rychlejší přístup k informacím. Pro klienty to pak znamená, že jim stačí vyplnit jeden dotazník, pokud mají účty u vícero bank. Náš nástroj by měl sloužit k naplnění informačních potřeb bank, a současně také k edukaci klientů o ESG udržitelnosti.
A mohou firmy v rámci projektu získat i informace, jak své hodnocení zlepšit?
Na konci toho dotazníku není přímo hodnocení. Firmy však mohou z dotazníku odvodit, jaká témata zajímají banky, a ve kterých oblastech, se více angažovat. Někdy se při tom jedná jen o to, aby informovaly o činnostech, které již dělají. V ESG hodnocení jsou i záležitosti, jako férové odměňování či vztahy s místními komunitami. To už spousta firem dělá, jen o tom nemluví.
Mnohé firmy vnímají ESG hodnocení jako další byrokratickou zátěž. Může to však být pro podniky i příležitostí?
Příležitost pro firmy tu určitě je, jen je někdy těžké ji najít. V ESG hodnocení je vlastně přítomný risk management, který je klíčový pro mnohé firmy. Skrze shromažďování informací pro ESG hodnocení vedoucí pracovníci ve firmách mohou začít pojmenovávat některá významná rizika a začít s nimi pracovat.
CRIF – Czech Credit Bureau se dlouho zabývala především finančními a účetními udaji a parametry. Co pro vás znamená rozšíření reportování o ESG parametry?
Pro nás je to zajisté příležitost. K těm našim tradičním produktům jsme přidali i produkty zaměřené na ESG, například již zmíněné dotazníkové platformy, které mají sloužit jako nástroj ke sběru dat, která jinde nejsou dostupná, či jiné analytické nástroje a datové modely. Vytvořili jsem například analytické modely, které jsou schopny vypočítat uhlíkovou stopu firmy na základě jejích ekonomických parametrů. To nám pomáhá například v případech, že podniky informace o své uhlíkové stopě neposkytují. Pak máme další nástroje, které se snaží simulovat budoucnost, a například poukazují na budoucí rizika spojená se změnami klimatu. Tím pomáháme firmám určit rizika, která jim budou hrozit za 20 nebo 30 let, a připravit se na ně. V tom vidím velkou přidanou hodnotu našich nástrojů.
Myslíte si, že budou mít někdy ESG indikátory podobnou váhu jako například údaje z účetnictví či finanční indikátory?
Určitě se tak nestane moc brzy. S postupující klimatickou změnou se však podle mého názoru bude zvyšovat snaha firem o odklon od fosilních paliv, a proto budou ESG reporty také více využívané. Není vyloučené, že ESG reporty bude také žádat státní správa v soutěžích o zakázky či při udělování dotací. ESG informace tak budou získávat na významnosti. Myslím si, že v horizontu dekády by mohla nastat parita mezi finančními a ESG údaji. Do roku 2030 jsou totiž na úrovni Evropské unie již stanovené některé konkrétní cíle, což k této paritě výrazně napomůže.
Zdroj: Camic
