Již několik let se podnikatelské asociace snaží přesvědčit politiky a veřejné mínění o nutnosti posílit technické a profesní vzdělání na středních a vysokých školách. Stav sekundárního a terciárního systému vzdělávání by námětem diskuze zorganizované na konci dubnem Zastupitelstvím českých podnikatelů při EU Cebre.
Kvalitní školství, jež neodpovídá potřebám trhu
Stav českých univerzit je plné světlý i stinných stránek. Od začátku tisíciletí české univerzitní instituce zažily raketový vzestup zapsaných studentů, již začali představovat zhruba 50% věkové kohorty. Univerzitní kapacity byly navíc vyčerpány přílivem slovenských studentů a významným počtem zaměstnanců veřejné správy, již kvůli legislativním změnám potřebovali získat vysokoškolské vzdělání, aby mohli i nadále působit ve veřejné správě.
Tento vzestup studujících zastihl české vysoké školy nepřipravené jak ve smyslu infrastruktur tak ve formulaci studijních plánů. Jedna z kritik vznesených podnikatelskými asociacemi navíc poukazuje, že jen malá část těchto nových studentů (15% až 20%) si vybrala studovat technický obor, zatímco většina se rozhodla pro ekonomicko – administrativní obory. To podle Svazu průmyslu a dopravy ČR vede k nesouladu studijní nabídky s potřebami pracovního trhu. “Jsme v paradoxní situaci, kdy máme půl milionu nezaměstnaných, zatímco firmám se nedaří obsadit 100 tisíc pracovních míst technického rázu,” poukazuje SP ČR.
Tyto kritiky částečně sdílí i Evropská Unie. “Evropská komise považuje vysokoškolské vzdělání v ČR za kvalitní, ale programy odborného vzdělávání a přípravy v České republice plně nezajišťují dovednosti požadované trhem,” podtrhuje Pavlína Žáková, ekonomická poradkyně Zastoupení Evropské komise. “Česká republika vykazuje vysoké procento studentů v magisterských a doktorských programech, zatímco dle zkušeností zemí EU se ukazuje jako efektivnější větší zastoupení studentů v profesně orientovaných bakalářských programech.”
Reformy studijních programů a financování VŠ
Jedna z odpovědí na současný stav, jež přichází z podnikatelského prostředí a Evropské Unie, by mohla být reforma studijních programů. “Jistě by pomohlo, kdyby tzv. Boloňský proces, tedy rozdělení na profesně zaměření VŠ a centers of excellencem, byl reálně naplněn,” řekl Bohumil Kartous z EDUin o.ps., jež se situaí ve školství dlouhodobě zabírá. Takové rozdělení by mělo vést k vytvoření bakalářských studijních plánů se silným profesionálním zaměřením, do kterých by mohly být sloučeny i současné Vyšší odborné školy.
Na tuto výzvu odpovědělo Ministerstvo školství svou novelou vysokoškolského zákona, kterou projednává vláda. Reforma totiž počítá s rozlišením na akademické studijní programy dodávající vědomosti a kompetence uplatitelné především v akademickém a výzkumném oboru, a na profesní zaměření s kompetencemi uplatitelnými především v soukromém sektoru. Na toto opatření by měl také navazovat odlišný systém financování a přítomnost zástupců zaměstnavatelů v akreditačních institucí.
“Návrh novely zákona o vysokých školách neobsahuje nic, co by větší příklon k profesní orientaci připravovalo,” říká Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, který však ocenil novou povinnost vytvořit profesní profilaci jednotlivých studijních programů. Dalším pozitivním bodem jsou také daňové odpočty do vzdělávání studentů vysokých škol. Svazu průmyslu a dopravy naopak v novele zákona chybí povinné půlroční stáže ve firmách v bakalářských studijních programech.
Zdroj fotografie: pixabay
