Začátek roku je již tradičně obdobím, kdy vchází v platnost mnohé legislativní texty. Ani rok 2016 není výjimkou. Zde je krátký report některých významných změn.
DPH: změny přichází pro všechny
Nemálo změn, které vstoupily v platnost prvního ledna letošního roku, se týká systému výběru daně z přidané hodnoty, který je stále více digitální. Od ledna 2016 totiž budou podávat všichni plátci DPH své Přiznání daně včetně eventuálních příloh jen elektronicky. Končí tak výjimka pro plátce s příjmy nižšími šesti milionů korun. Pro ostatní subjekty tato povinnost platí již do roku 2014.
Další povinností, které se nevyhne žádný z plátců DPH, jsou Kontrolní hlášení. Nová povinnost vstupuje v platnost v lednu, hlášení bude nutné podat, a to pouze elektronicky, do 25ti dnů od konce sledovaného období (měsíc pro firmy, čtvrtletí pro většinu živnostníků). Plátci budou muset nahlásit finančnímu úřadu data každé přijaté i vydané faktury, a to včetně hodnoty či identifikačních údajů obchodních partnerů. To by mělo umožnit křížové kontroly faktur. Aby se posílila vymahatelnost používání elektronických formátů, Finanční správa bude moci uložit pokuty až do 50 tisíc korun plátcům DPH, jež podají hlášení či daňové přiznání za použití analogických formátů.
Několik změn se dotkne i systému reverse charge, který se Ministerstvo Financí snaží rozšířit na co největší počet transakcí. Nově tak bude režim reverse charge platit pro transakce podléhající dani dle paragrafu 56 zákona o DPH. Změna se tak týká především prodejů staveb a pozemků. V první polovině roku 2016 se očekávají další významné změny v oblasti reverse-charge, které však ještě musí na návrh Ministerstva financí schválit Vláda ČR.
Na schválení stále čeká naopak kontroverzní Elektronická evidence tržeb, která by se měla týkat především plátců v maloobchodě a pohostinství. Zákon je zablokovaný v Poslanecké sněmovně kvůli obstrukcím opozice, jež kladou důsledný odpor. Jednací řád Poslanecké sněmovny umožňuje opozicím, aby svými obstrukcemi významně natahovaly proces schvalování zákona. Vládní koalice se tak pokouší překonat různými kličkami obstrukce opozice, které však hrozí, že se obrátí na Ústavní soud, pokud nebude Jednací řád striktně dodržován. Schválení zákona je tak stále v nedohlednu.
Vrátilo se jednoduché účetnictví
Prvního ledna vstoupila v platnost také novela zákona o účetnictví, která změnila kategorizaci účetních jednotek a znovu zavedla režim jednoduchého účetnictví. Nově jsou účetní jednotky (firmy, spolky, živnostníci, atd.) rozděleny do čtyř kategorií. Proto, aby účetní jednotka byla zařazena do jisté kategorie, nesmí nesplňovat dva ze třech určených parametrů (hodnota aktiv, hodnota obratu, průměrný počet zaměstnanců):
- mikro jednotky: aktiva nižší 9 milionům CZK, obrat nižší 18 mln. CZK a méně než deset zaměstnanců;
- malé jednotky: hodnota aktiv 9 až 99 mln. CZK, obrat: 18 – 199 mln. CZK, 10 až 49 zaměstnanců;
- střední jednotky: hodnota aktiv 100 až 499 mln. CZK, obrat 200 až 999 mln. CZK, 50 až 249 zaměstnanců;
- velké jednotky: hodnota aktiv 500 a více milionů CZK, obrat miliarda a více CZK, 250 a více zaměstnanců.
Mikro a malé jednotky, které tvoří přes 90% českých firem, mohou využívat zjednodušeného účetnictví a mají menší povinnosti ve zveřejňování svých účetních a hospodářských údajů. Tyto jednotky například nemusí pořizovat účetní rozvahu ani zveřejňovat přehledy změn v základním kapitálů či finančních toků. Nemění se naopak kritéria určující povinnost vyhotovení auditorského posudku. Tuto povinnost mají účetní jednotky, jež splní alespoň dvě (u akciové společností jen jednu) z následujících kritérií: hodnota aktiv 40 a více milionů CZK, obrat 80 a více milionů CZK či 50 a více zaměstnanců.
Novela znovu zavádí režim zjednodušeného účetnictví, který byl zrušen v roce 2004. Režimu budou moci využít spolky, svazy zaměstnavatelů a odborové organizace, církve a asociace myslivosti, jejichž příjmy nepřesahují 3 miliony korun, jejich majetek má hodnotu nižší 1,5 milionů korun, a jež nejsou plátci DPH.
Arbitráže v maloobchodě
Od prvního ledna začala také platit novela Zákona na ochranu spotřebitele, která však začne mít konkrétní dopad až od prvního února. Novela totiž vytváří nový mechanismus mimosoudního řešení sporu mezi prodejci (či poskytovateli služeb) a zákazníkem. Nově bude nutné se nejdříve pokusit o mimosoudní vyřešení sporu, a na soud se strany budou moci obrátit až po neúspěchu arbitráže.
V případě reklamace se tak zákazník, pokud nedostane uspokojující satisfakci od obchodníka, bude moci obrátit na nezávislou instituci (Česká obchodní inspekce, Český telekomunikační úřad či Energeritcký regulační úřad), která jmenuje nezávislého mediátora. Ten bude muset případ prozkoumat, vyslyšet strany sporu a zformulovat řešení sporu, které následovně předloží stranám, které ho budou moci přijmout či odmítnout. Maximální délka trvání tohoto přezkoumání je 90 dnů, které lze prodloužit o další 90 dní v případě mimořádně komplikovaného sporu. Pokud navržené řešení nebude nakonec stranami přijato, tak spor bude moci pokračovat před soudem.
Zdroj fotografie: Pixabay
