Resultati di ricerca...
  • cs
  • it
close

Login

News

13.01.2016

Philippe Daverio: budu kurátor Rudolfa II. pro soudobé umění

Ve středu 13. a ve čtvrtek 14. ledna navštívil Prahu známý italsko-francouzský kritik a popularizátor umění Philippe Daverio. Daverio se sešel se zástupci významných pražských muzejních a uměleckých institucí, a to včetně Národní Galerie. Hlavní bodem těchto rozhovorů byla ochota uspořádat výstavu soudobého italského umění v Praze. Philippe Daverio přijel do Prahy na pozvání italského velvyslance Alda Amatiho, člena představenstva Francesca Augusta Razetta a Ing. Paola Ferrariho.

Pane dr. Daverio, jaký je hlavní cíl vaší pražské návštěvy?

Do Prahy jsem poprvé přijel v 70. letech, kdy atmosféra ve městě byla dost ponurá, zatímco dnes je z Prahy jedno z hlavních měst v Evropě. Hlavním smyslem mé návštěvy jsou setkání s místními uměleckými institucemi. Chci pochopit, zda existuje možnost uspořádat v Praze výstavu soudobého italského umění. Soudobé umění je ale rozsáhlá kategorie, takže bude nutné udělat určitý výběr. Co se mě týče, tak budu brát v úvahu Prahu a její minulost. Jeden z nejdůležitějších místních mecenášů a sběratelů umění byl Rudolf II., kterému by se 90% soudobého umění zajisté nelíbilo. Já se ale budu snažit vybrat umělce a díla, která by mohla dostat Rudolfův souhlas. Jistým způsobem budu císařovým kurátorem řízeným ze záhrobí.

Často se mluví o tom, že kultura musí být zhodnocena, a tím se stát významnou ekonomickou silou. Co si o tom myslíte?

S tímto pojetím kultury zcela nesouhlasím. Myslím si, že hlavní cíle kultury jsou podobné cílům školství, a sice vzdělávat a kultivovat občany. Samozřejmě, druhotným výsledkem může být i ekonomická návratnost kultury, která se však neobejde bez té předchozí kultivace. A to se v první řadě týče i Itálie. D'Azeglio (představitel italského národního obrození, pozn.red.) tvrdil: “Sjednotili jsme Itálii, a teď musíme vytvořit i Italy”. Pokud by dnes vstal ze záhrobí, tak by zjistil, že v tomto smyslu ještě zbývá dodělat spoustu práce. A podobně je to i s Evropou, která není nic jiného než místem a křižovatkou kultury. Možná z tohoto hlediska byla Evropa více sjednocená před sto lety, kdy alespoň 1% obyvatelstva, které tvořilo tehdejší elitu, umělo pět – šest jazyků a mělo široký kulturní rozhled. Těch zbylých 99% obyvatelstva ale k této kultuře nemělo vůbec přístup. Hlavní výzvou dneška je tak rozšířit mezi většinu obyvatel evropských států vzdělanost, která charakterizovala tehdejší 1% obyvatelstva. A to skrze kulturu a školství.

Jedna z hlavních loňských událostí v italské kultuře bylo jmenování ředitelů několika významných italských muzeí a galerií. Část těchto ředitelů pochází ze zahraničí. Jak tento krok hodnotíte?

Jedná se o naprosto nekoncepční řešení, které je výsledkem zakořeněného maloměšťáctví těch, které takové rozhodnutí učinili. A intelektuální profil některých zahraničních ředitelů také není příliš výrazný. Myslím si, že se jedná o volbu, jež zrcadlí stav uvnitř italského Ministerstva kultury. V posledních letech Ministerstvo ztratilo schopnost generovat ze svého lůna osobnosti s vysokým intelektuálním profilem, které by mohly vést rovnocenný dialog s řediteli významných muzeí v Evropě a Americe. Ale uvnitř památkových ústavů jsou stále talentovaní lidé, jež by mohli profesionálně růst, kdyby k tomu dostali možnost. Ovšem reakce na tuto situaci byla, jak se zdá, odlišná. Navíc si musíme uvědomit, že nestačí, aby ředitel významného italského muzea měl velký intelektuální rozhled. Musí mít také velké manažerské schopnosti, aby dokázal vůbec vést tak složitou strukturu, jakou může být italské muzeum. Musí umět spoustu věcí. Například jednat s odbory.

V 90. letech jste byl radní pro kulturu města Milána. Co si myslíte o kulturní politice italských institucí?

Co se týče místní samosprávy, tak kulturní politika je hodně závislá na dědictví, které se nachází na území dané samosprávy. Myslím si ovšem, že kromě peněz často chybí originální nápady a myšlenky. To koneckonců dokazuje i nízký intelektuální profil některých ministrů kultury a dalších politických osobností. Nejde jen o to najít peníze. Musíme najít i myšlenky.

 

Zdroj fotografie: Luca Giarelli / CC-BY-SA 3.0

 

Loading…